Jana Mei Hrabovská

Poslední dny jsme nestíhala přispívat na blog, protože jsem měla spoustu práce mimo počítat. Těším se, že to od příštího týdne napravím, teď mám pro vás fotky z dění posledních dní. Bylo toho opravdu hodně :-).

Od konce minulého týdne jsem připravovala změnu image na úterní proměnu klientky Míši, konečně viděla naživo Labutí jezero, na večeři, po dlouhé době v sobotu večer ve městě a v pondělí jsem jela na otočku do Prahy vyzvednout hned dvě vzácnosti – mojí best friend Káju a šaty na středeční natáčení. S Kájou jsme měly spoustu plánů. Chtěly jsme dofocovat věci na připravovaný e-shop, fotila nám proměnu a účesy na blog a pomáhala s režií plesového videa. Do toho já odučila večerní taneční lekce, doklepala scénář právě na natáčení, zahrála si na modelku spolu s mojí mamkou při focení účesů. Bylo toho opravdu hodně, ale neměnila bych. S těmi správnými lidmi je jakákoliv práce zábava!

– Jedna z mých čistě pracovních fotek z přípravy na proměnu – když mám v hlavě vizi, co by klientce/klientovi slušelo, hledám alternativy,  fotím si je na telefon a později porovnávám varianty a volím tu pravou. Tady se jednalo o kabát. (Pokračování textu…)

Dnes mám pro fotky včerejšího outfitu. Takhle jsem běhala po Plzni a vracela část napůjčovaného oblečení z víkendového focení. Je pravda, že tahat v kabátu krabice s košilemi není zase úplně praktické, ale po těch několika dnech v pracovní bundě, vytahaném triku, jsem měla na kabát prostě chuť. A navíc jsem nepotřebovala tisíc věcí v kabelce, tak jsem mohla vzít tu novou ze slev. Klobouk jsem si pořídila minulý pátek, když mě v Praze zastihl nečekaně sníh.

Jinak ke kalhotám mám historku z nákupů. Měla jsem na sebe 10 minut volna, když jsem vběhla do Zary a narazila na tyhle mé vysněné kalhoty. Zkoušela jsem podobné už několikrát, ale nikdy mi neseděly. Až tyhle. Natolik mě to překvapilo, že jsem nevěděla, jestli mi vlastně sedí. Tak jsem z kabinky posílala SOS fotky mamce, aby mi poradila. Vidět totiž oblečení na druhým je vždycky jiný úhel, než se dívat na sebe. Navíc mamka má na klasické střihy oko, což jsem potřebovala. A byla výborná! Pohotové reakce “jakej mají materiál? Kolik procent čeho? Postav se víc rovně, dej ruce z kapes, otoč se, nekrč koleno…” Prostě výborný! Už víte, po kom tohle mám? :-))) TAKŽE VELKÉ DÍKY, MAMI, BEZ TEBE BYCH TO NEDALA :-). Jo a nakonec jsem v poslední minutě narazila ještě na druhé a měla takové dilema, že jsem odcházela s oběma. Jak Kurvahošigutentag :-D.

(Pokračování textu…)