Když jsem vás na svém instagramu a facebook profilu žádala o hlasování mojí přednášky na Plzeňském Barcampu, uvědomila jsem si, že jsem nikde neuvedla, jak a proč k přihlášení došlo. Proto, kdo je zvědavý na pozadí celé akce, může číst dál. A kdo ne, může přeskočit rovnou na závěr, ten je beztak nejdůležitější :-).

Před týdnem touhle dobou jsem měla fajn den. Dovolila si udělat volnější dopoledne. A tak nějak se vyhýbala negativním informacím. Chtěla jsem být fresh. A udržet si pozitivní nadhled. Ještě ten den mě v Plzni čekala nová zkušenost. Přednáška, beseda, povídání, nevím… Prostě vystoupení před lidmi a obohacení je o určité know-how. Zvláštní pocit :-). Je pravda, že mi už několik lidí říkalo – hele, udělej něco…

Až musela přijít Whatsapp zpráva od Kuby Michla, jestli bych k nim do firmy přišla říct nějaké tipy, triky, fígle o tom, jak se obléct. V první moment jsem se musela sobě smát. Cože, já, mluvit před lidmi :-). Lépe se cítím mezi štendry oblečení. Ale zase jsem si řekla, že natáčení pro ČT bylo určitě víc na nervy, a že je vlastně úžasný, že si s někým můžu popovídat o věcech, které mě baví. Takže jsem na pozvánku kejvla a ladil se termín. Wow. Překvapením pro mě byla už samotná příprava. První moment jsem si říkala, jestli mám vůbec co předat? Něco je, sdělovat informace v úzkém kontaktu s klientem. A něco je, předávat informace více lidem, u kterých netušíte, jak moc zainteresovaní budou, a co vlastně slyšet chtějí. Ale už samotné sumírování myšlenek šlo nějak samo, s lehkostí. Pracovní verzi jsem poslala svému klukovi. Byl k obsahu nezaujatý a jeho názor mě vždycky zajímá, a taky je náročnej, až přísnej zákazník. Takže čekání na jeho reakci je kolikrát tortura :-D. A o to větší radost, když řekne – jo, super. Čímž mu moc děkuji za vytvoření prezentace. Protože kdyby bylo po mém, dostali kluci a holky poznámky ve Wordu :-D.

Přednáška v Beneš & Michl utekla. Tak rychle, až jsem nestihla udělat ani žádný fotky :-). Vlastně jednu, po. Kdy jsem si v autě vydechla a hlavou mi prolítlo – tyjo, já si to fakt užila. A podle reakcí se zdálo, že ostatní také.

Děkuju klukům za takový impuls! A za projevený zájem. Dali mi ochutnat další příchuť mojí práce a světe div se, chutnala mi. Čímž jsme teď, kde jsme. U přihlášky na Plzeňský Barcamp, který se koná za několik týdnů. Lidé hlasují, jakou přednášku na konferenci slyšet chtějí. Budu moc ráda, pokud mě svým hlasem podpoříte. Hlasuje se do 31.3. a témata jsou fakt dobrá, sama jsem jich několik zaklikla. Jsem moc zvědavá, jak se program vyvine, ovšem bez vás to nepůjde a já budu za Vaší podporu moc ráda.

Hlasovat můžete zde. 

Když jsem si uvědomila, že mi každý hlas opravdu vnitřně těší, došlo mi, že mi na uskutečnění záleží, a že se vlastně těším :-)? Děkuji Vám, milí čtenáři, že se mnou jste. Snad se na akci uvidíme <3

P.S. za tohle přihlášení také mohou kluci, oni mají na mě děsný vliv. Trochu tuším, že kdyby byl ve firemní grafice spíš než v módě, tak budou potěšeni víc :-D. Ale i tak jsem jim moc vděčná. A doufám, že tohle teď čtou!

Věnujete svému šatníku pozornost?

Než se na blogu objeví další fotky z dovolené, mám pro Vás jinou podívanou. Kdo sleduje blog pravidelně, určitě viděl malou ochutnávku z natáčení pro Českou televizi do pořadu Wifina. Kdo chce, může si fotky ze zákulisí připomenout zde.

Od ČT jsem měla informaci, že by náš díl měl přijít na řadu někdy v průběhu ledna/února, a tak se stalo.

Povídání o blogováním můžete vidět v poslední sekci pořadu, Móda. Odkaz najdete na konci článku.

Díl můžete shlédnout zde: http://decko.ceskatelevize.cz/wifina

A co na blogování, módní, říkáte Vy, zkoušeli jste to někdy? 🙂

xox,

Jana

Před odletem z ČR jsem sama sobě slíbila, že si chci co nejvíce následující dny odpočinout. Že se nebudu nijak tlačit do vytváření hodnot a na pracovní maily budu reagovat sporadicky, resp. nereagovat. Notebook jsem s sebou brala spíš pro případ, že bychom se chtěli s přítelem podívat na film, nebo vyhledávat různé informace pro zábavu. A ani zaboha by mě nenapadlo, že hned druhý den budu mít CHUŤ psát na blog. Za poslední dobu ve shonu běžného pracovního režimu jsem už chvílemi myslela, jak kdyby mě chuť tvořit opouštěla. Proto jsem ani nepřispívala na blog častěji, ale opravdu ve chvílích, kdy jsem chtěla a měla pocit, že článek má smysl. Ale jak se ukázalo, změna prostředí, šumění moře, létání racků, linoucí chill out music a hlavně ten správný partner po boku, a tvůrčí chuť je zpátky.

Zatím se s Vámi chci podělit o první fotky za posledních 24 hod. Jsem nadšená. Jak kdybych zapomněla, jak je vycestování osvobozující! Jsem vděčná za vše, co v Čechách mám, přesto, tenhle výlet byl už potřeba.

A teď zpátky k tématu. Mnoho pozdravů z Las Palmas a Anfi na Gran Canaria. Už jenom cesta sem byla zábava. První místní západ a ranní východ slunce neměl chybu.

(Pokračování textu…)