Jana Mei Hrabovská

O mojí lásce k pleteninám byla zmínka na blogu už několikrát. A asi nikoho nepřekvapím prohlášením, že stejně tak mám blízko k háčkovaným věcem. Opět na tom má velké přičinění moje úžasná babi. Vždycky k ní přijedu a nadšeně mi ukazuje nové Sandry, jaký model si tam vyberu, který uháčkujeme, upleteme… Jenomže. Vždycky mám chuť zkontrolovat, jestli ten časopis je z letoška. Protože ty zkompletované modely jsou děsnééééé. Moje fantazie tak pracuje na plné obrátky, protože i pro mě je kolikrát těžké představit si, jestli háčkovaná blůza se střapcemi může vypadat líp než s tyrkysovými punčocháči. Ale babi je úžasná, vždycky vyjde všem mým požadavkům a obavám vstříc a vymýšlíme a vymýšlíme. Pak vznikají háčkované bikiny, šortky, sukně, v rodině kolují celoháčkované minišaty (a jsou nádherné! Proč ještě nedokolovaly ke mně?!), já měla poloháčkované šaty na maturáku, ségra svatební. Máme prostě háčkování v rodině a rády.

Sandra!

Jenže. Co s háčkovaným kusem oblečení, který chcete nosit, ale nechcete vypadat jako z německé Burdy? Nic proti Burdě. Ale vězte, že já si s tím lámu hlavu snad celý život. A za tu dobu jsem našla spolehlivý kousky, které s háčováním vypadají jako superstylish. Tak třeba.

Denim (košile/top/vesta/bunda)

Obyčejné tričko vintage stylu (takže přítelovo, po tátovi, dědovi)

Jemné, splývavé materiály (dokonalý kontrast)

A zde důkaz místo slibů.

Jaký vztah k háčkování máte vy, nosíte/nenosíte?

Krásný den,

Jana